Co je to závitník, si jistě mnozí lidé domyslí. Závit je totiž běžnou součástí našeho života a setkáváme se s ním u šroubových spojů z různých materiálů, a to dokonce i dřevěných. Vynález závitu je skutečně jeden z nejúžasnějších objevů lidstva, a stěží bychom se dnes bez něj obešli. Závity jsou dokonce i na žárovkách, jsou součástí snad všech domácích spotřebičů, a když bereme do ruky obyčejný šroubek, považujeme jej za něco velice samozřejmého.

Šroubek ale musel někdo navrhnout a vyrobit. Většina z nich opouští výrobní linky strojírenských závodů, ale jsou i situace, kdy je nutné zhotovit závit přesně na míru, a v místech, která nelze jednoduše přemístit do výrobní haly. Závitníky Narex se tak staly mnohaletým osvědčeným pomocníkem nejen ve velkých výrobních komplexech, ale i v zámečnických dílnách, v menších provozovnách, a samozřejmě i jako součást vybavení kutilů.

Existují dva základní druhy závitníků – pro výrobu vnějších a vnitřních závitů. Ty lze zhotovit na tyčích, trubkách, a všech výrobcích s předvrtanými kruhovými otvory. Závity mohou být metrické, značené písmenem M – ty jsou také nejčastější. Vyrobit lze ovšem i další – Whitworthův (W), Trapézový (TR), Oblý (Rd), Trubkový (G), a speciální, např. s velmi jemným stoupáním.

Dalším dělením závitníků je jejich způsob využití. Ty mohou být buď strojní, nebo ruční. Strojní se využívají na soustruhu, kde se upnou do tzv. sklíčidla, nebo do speciální tzv. závitořezné hlavy. Strojní nástroje mají různý tvar a konstrukci vzhledem k tomu, o jaké otvory jde, zda o průchozí, nebo slepé, a krátké, či dlouhé závity.

Ruční nástroje zná každý zámečník a zdatný kutil, uplatní se i v domácnosti při opravách a zhotovování různých výrobků, kde nevystačíme s běžným strojírenským sortimentem v hobbymarketech a železářstvích. Někdy je zkrátka třeba vykrojit závit v místech těžko dostupných, nebo v případě atypických předmětů.